Jdi na obsah Jdi na menu
 


Škola a učitelé

25. 6. 2010

ObrazekŠkola, učitel a školní zahrada

Obec Hony patřila školou dříve do Pěkova. Jako učitelé působili na této škole do roku 1816 jen síly bez učitelské zkoušky.

Pavidelné vyučování začalo prvně ve školním roce 1816/1817 zaměstnáním školené učitelské síly. Protože obec Hony byla celá německá, bylo vyučování upraveno tak, že děti střídavě dostávaly výuku polovinu dne na Honech a polovinu dne v Pěkově. V zimních měsících musel učitel na Honech vyučovat týdně jen tři dopoledne. Výuka byla udělována v tomuto účelu určených obytných budovách.

V roce 1824 koupila obec dům číslo popisné 31 od pana Kuhnasta a zařídila ho jako školu. V roce 1825 uzavřeli obec a učitel smlouvu, ve které se učitel musel zavázat, že bude učit v létě každé dopoledne 3 hodiny a v zimě 2,5 hodiny. Za to musela obec kromě roční odměny 40 zlatých rakouské měny zaplatit ješrě cestovné 30 zlatých.

Protože se stále zvětšoval počet žáků a dosavadní provoz školy již nestačil, požádala obec o učitelského pomocníka, kterého úřad také schválil. Nyní mohlo být vyučováno celodenně. Učitelský pomocník nedostával od odbce mzdu. Nadučitelem mu byla poskytována strava, byl jím odměňován a obdržel u něj také bydlení.

V roce 1816 měly Hony 28 školou povinných dětí. Z toho bylo 6 chudých, takže zůstalo 22 dětí platících školné. Školné obnášelo na jedno dítě týdně 4,5 krejcaru, ročně 1 zlatý 11 krejcarů. K vytápění školní místnosti dodával klášter v Polici jeden sáh měkkého dřeva.

První učitel školní obce byl Matthias Skalitzký. Narozen v roce 1788, složil učitelskou zkoušku v roce 1811. Od roku 1816 do roku 1841 působil na škole v Pěkově, popřípadě na Honech. Jeho první učitelský pomocník byl Karl Hampel ze Skalice u Nového Města. V roce 1842 po něm následoval jako učitelský pomocník pro Hony - Pěkov Josef Wepřek, narozen 1823. V roce 1848 požádal o tříletou dovolenou k navštěvování učitelského institutu v Praze. Dovolená byla povolena. Na jeho místo nastoupil prozatimní učitel Josef Hamza s dekretem ze 16. 9. 1848.

8. října 1848 se stal učitelem Josef Beran, rodák z Bezděkova u Police, nadučil ve školní obci Hony - Pěkov a zemřel roku 1861.

V roce 1871 byla v obci Hony dekretem z 21. března 1871 povolena vlastní škola.

Kajetan Stumh z Broumova nastoupil 5. ledna 1871 jako první učitel svojislužbu v nově zřízené škole. Jako odměnu dostal roční mzdu 300 zlatých a použití školních pozemků. Počet žáků se pohyboval mezi 60 - 70!!!

Hermann Vater se stal 22. října 1872 provizorním učitelem se mzdou 300 zlatých a volným bytem.

1873 nastoupil službu na uvolněném místě Franz Pilz. Protože škola byla ve španém stavu, byla obec vyzvána k nové výstavbě školní budovy.

4. února 1877 následoval Matthias Patsch, který však byl již 26. září zbaven svého postů kvůli chování, jež bylo v rozporu se služební povinností a byl přeložen do Studnice.

O prozádninách roku 1877 se uskutečnilo uvedením školní budovy do provozuschopného stavu. Vynaložené náklady 565 zlatých 9 krejcarů.

Na místo zhora jmenovaného nastoupil Vinzenz Langer se mzdou 320 zlatých, 40 zlatých funkčního příplatku a 25 zlatých za uklízení školy a zvonění.

Vinzenz Nyklicek byl 1. ledna 1880 jmenován provizorním učitelem, a potom co s úspěchem složil zkoušku učitelské způsobilosti, byl k 2. květnu 1882 jmenován řídícím školy. Pocházel z Úpice a narodil se tam roku 1821. V prosince 1889 mu byla kvůli těžké oční chorobě dána dovolená a 20. 1. 1981 byl penzionován.

Robert Exner, provizorní učitel zastupoval Vinzenze Nyklicka po dobu jeho nemoci a po jeho penzionování. Dekretem ze dne 23. října 1891 byl Exner definitivně jmenován řídícím. Působil požehnaně k blahu školní mládeže a obyvatel do roku 1909. Jemu vděčí škola za pořízení skoro všech učebních pomůcek a založení učitelské, žákovské a obecní knihovny. Do doby jeho úřadování spadá také nová výstavba školní budovy v roce 1890.

Na začátku školního roku 1909/1910 byl pan Exner jmenován nadučitelem. Na znamení vděčnosti uspořádali místní obyvatelé pro zdatného učitele důstojnou oslavu na rozloučenou.

Wenzel Erben z Maršova se stal s účinností od 5. listopadu 1909 definitivně učitelem a řídícím. Vyučoval do roku 1923. Během světové války ho od 20. 7. 1916 do 3. 7. 1918 zastupoval učitel Franz Schleicher.

Franz Kunzel vedl školu až do nového obsazení uvolněného místa, které bylo 1. ledna 1924 propůjčeno učiteli Alfrédu Fischerovi. Po tříleté službě byl na vlastní žádost přeložen do Vlásenky.

Alfred Muller byl zastupujícím řídícím do 28. 2 1927. Výnosem zemské školní rady ze dne 5. února 1927 byl od 1: března 1927 řídícím pověřen Rudolf Scholz z Heřmánkovic.

Zastupujícím řídícím byl od 1. 7. 1930 do 30. 6. 1931 Hugo Franze.

Jako poslední definitivní řídící jsou známi:

Adolf Cihlář 1931 - 1933, složil odbornou zkoušku pro učitelský úřad na měšťanských školách a dostal se v roce 1933 na dívčí školu do Broumova.

Franz Weigl 1933 - 1935

August Kratena, 1935 - 1939, odešel do Velké Vsi.

Pamětní kniha obce založená řídícím Rudolfem Scholzem byla dále vedena jeho následovníky do roku 1937. Do vyhnání působili na škole ještě následující učitelé:

Albin Meier, p. Weisser, Hermann Meier, Christine Jirasek (1942 - 1945).

Vyučování v ženských ručních pracích udělovaly:

Wilhelmine Niklicek 1. 2. 1889 - 1. 10. 1889

Theresia Hofmann 1. 10. 1889 - 20. 11. 1895

Amalia Exner 20. 11. 1895 - 20. 10. 1909

Wilhelmine Erben 20. 10. 1909 - 31. 10. 1929

Marie Friemel 1. 11. 1923 - 1939

Josefine Richer 1. 9. 1926 - 1. 7. 1929 (v zastoupení)

Eugenie Leeder 1939 - 1945.

Školní budova

V roce 1890 byla za řídícího Roberta Exnera a starosty obce Antona Grotzbacha postavena nová školní budova.

Na stavbě se podíleli:

Stavební mistr: Hubert Switel, Broumov

Tesařský mistr: Anton Meier, Broumov

Kamenický mistr: Franz Scharf, Hlavňov

Pokrývač: Franz Drobik, Police

Provádění stavby trvalo od 8. května do 27. září 1890. Náklady dělaly 5477 zlatých 78,50 krejcarů. Státní příděly obnášely celkem 2100 zlatých.

Dne 28. září 1890 se konalo vysvěcení nové školní budovy. Vysvěcení se stalo slavností, na které se podíleli zástupci školního úřadu, církve a panství.